U stavebních projektů se často předpokládá, že rozpočet ohrozí především jedna zásadní chyba nebo velká změna. V praxi ale náklady mnohem častěji rostou postupně, a to kvůli několika menším problémům, které se na začátku neřeší dostatečně včas nebo v potřebném kontextu.

Jedním z nejčastějších rizik jsou nepřesné nebo neaktuální podklady. Pokud projekt vychází z informací, které neodpovídají skutečnému stavu, problém se obvykle projeví až ve fázi, kdy je jeho odstranění výrazně složitější i dražší. Podobně mohou rozpočet ovlivnit i pozdní změny zadání. Změna sama o sobě nemusí být problém, pokud je včas zkoordinovaná. Komplikace nastává ve chvíli, kdy zasáhne do návazností, harmonogramu nebo práce dalších profesí.

Významnou roli hraje také koordinace. Často nejde o to, že by některá část projektu byla zpracována špatně. Problém vzniká spíše tam, kde na sebe jednotlivé části nenavazují, překrývají se, nebo mezi nimi naopak vznikají hluchá místa. Právě v těchto místech se často objevují zdržení, vícenáklady a dodatečné úpravy.

Dalším rizikem je řešení rozpočtu až ve chvíli, kdy je návrh téměř hotový. V takové fázi už bývá prostor pro smysluplnou optimalizaci omezený a místo koncepčních úprav přichází spíše škrtání pod tlakem. Největší dopad pak mívají chyby odhalené až během realizace. Čím později se problém objeví, tím výrazněji se promítá do ceny, času i koordinace dalších prací.

Z pohledu nám ABMV proto dává smysl řešit náklady, podklady, koordinaci i technickou proveditelnost průběžně, nikoliv až ve chvíli, kdy se rozpočet začne vymykat kontrole. Právě komplexní pohled na projekt pomáhá odhalit menší rizika včas, tedy ještě před tím, než se z nich stanou zásadní nákladové položky.